24. Čajovnování na Majálese (Brno)

aneb vždy se může něco zvrtnout

Většinou jsou si dny podobné jako vejce vejci. Jsou plné, jako je naše umyvadélko na kolejích neustále plné nádobí. Jsou plné literatury, pedagogiky, Případů detektiva Murdocha, spánku a čaje hned po probuzení. Říkám většinou. Den, o kterém vám chci dnes vyprávět, byl neobyčejný. Byl to totiž nejdůležitější den v roce studenta. Byl to Majáles.

Majáles začal už důkladnou domácí přípravou. Nakoupit na bagety, namazat na bagety, vymyslet, jak rafinovaně ukrýt bagety do kabelky, aby se na ně při šacování u vstupu nepřišlo. Naplánovat si oběd v Everestu tak, aby člověk zůstal dlouho sytý a zároveň stihnul první kapelu. Najít správnou tramvaj a předkalit se trochu už během jízdy. Pozorovat, jak všichni ostatní zvládli podobné úkony ve svých osobitých variacích. Pak už jen vystoupit na Výstavišti. Majáles začíná!

Majálesový stánek Chajovny

To si tak chodíme po areálu a říkáme si, jaká je to škoda, že to vše za jeden den zmizí. Kolik energie a peněz muselo stát to vše vybudovat. Pak přijde rychlé bourání a přesun zas do nějakého jiného studentského města. Má vůbec šanci tenhle cirkus na sebe vydělat? Ale pak se rozhlédneme kolem a říkáme si "Jo, asi jo." Stánků víc než v Drážďanech o Vánocích a mezi nimi jeden, o kterém jsme netušili, ale který se vzápětí stal naším nejmilejším. Tuším, že na "území MENDELU" si jedna z brněnských čajoven vybudovala polní pobočku. A byla to zrovna Chajovna, podnik, který od nás získal 7.63 bodů, protože jsme zde byli velice spokojení.

Chajovna vyšla studentům vstříc s vyloženě studentskými cenami. Celé majálesové odpoledne nabízeli vodní dýmku jen za 50 Kč a kelímek mátového čaje z marocké Nany za 20,- "Sem se musíme vrátit," řekli jsme si a šli si trsnout na Jelena, jehož volání nás přivábilo až do prvních linií před hlavním pódiem. Do Chajovny jsme se vrátili hned poté. Jak říká spolužák Noro, "vykvasili jsme" na sluníčku a vychutnávali fragmenty z muziky. Vítr nám tu zprava přivál Blondýnu od Xindla X, tu zleva Polety od ATMO Music. Co víc si člověk může přát?

Vzpomínky, co jen tak nevyblednou

Den se dál příznivě vyvíjel. Viděli a slyšeli jsme Sto zvířat, Vypsanou fixu, vítězství našich nad Francií... Rybičky 48 nám do hlavy nasadily melodii Emily. Vše jsme zakončili energickou pařbou na Skyline, kterým jsme dali přednost před zamilovaným EZO Klusem, miláčkem národa, který je sice fajn, ale bylo na něm tolik lidí, že bychom z něj viděli sotva tu jeho kučeravou hlavičku.

Zuza potkala své spolužačky Lenču a Verču, kolem kterých kroužili nějací kluci, co jsme neznali. Ony je snad znaly, ale moc na ně nedbaly a uvelebily se s námi na chajovnovém sezení. Vznikly zde krásné fotky Zuzy s kamarádkami, díky kterým vzpomínky na tento den jen tak nevyblednou.

Geniální plán

Chajovna v průběhu večera zdražila vodnice na 100 Kč, ale stále to byla cena na festival více než výhodná. To už jsme ale mířili pomalu k domovu. Vymysleli jsme geniální plán, který nám měl zaručit místo k sezení v tramvaji. A sice, že se projdeme o jednu zastávku nazpět, kde nastoupíme do prázdné tramvaje, protože ten nával přijde až u Výstaviště. Zuzu, která si toho dne dávala pauzu od alkoholu, asi tolik rozproudili Chinaski a jejich "Každý ráno když si vzpomenu", že si při přebíhání v kolejišti zvrtla kotník. Ale my, co ji máme rádi, jsme si na její úrazy už dávno zvykli, takže no stress, doma to namažeme Ibalginem a zafačujeme. No fakt, máme asi nejvybavenější lékárničku z kolejí...

Mějte se krásně! Ať už pracujete, nebo zkouškujete, držíme vám palce a přejeme pevné nervy. A někdy zase čágo bélo!

Bodové hodnocení:

Prostředí... L: 6, Z: 6
Obsluha... L: 8, Z: 9
Vodní dýmky... L: 6, Z: 8
Čaj Máta Nana... L 6, Z: 8
Výsledná známka... 7,12 z 10

23. Čajovna Utopia (Brno)

Čajovna v bývalém kině

Ahoj lidi! Dnes se k jádru pudla prokopeme trochu oklikou. Každý správný blogísek má být taky trochu o pocitech, ne? Musím přiznat, že je docela těžké se do těch starých čajovnových bot zase obout... A co potom je rozchodit! Ale je to tak, jak to je - už jsme dlouho nečajovnovali, a tudíž o čajovnách ani nepsali. Omluváme se. Nemá smysl rokovat o tom, zda nás víc zaměstnávala škola, nebo vysedávání po hospodách. (To první, samozřejmě!)

 

Výročí ČajovnaMy

Přitom bychom si v těchto dnech měli připomenout jedno VELKÉ VESELÉ VÝROČÍ. Zhruba před rokem, tedy v květnu 2014, jsme s našimi inspekcemi začali. Teď nás potkala pauza asi nejdelší. Ani po jejím uběhnutí vám však nemůžeme poskytnout nějakou závratnou novinku z děsně exotického prostředí. Snad se na nás nebudete zlobit za to, že naše další recenze bude opět z brněnského podniku.

Tentokrát jde o čajovnu, která by už podle názvu měla být tím ideálním místem s vymazlenou společností à la Thomas More. Čajovna, o které je řeč, se totiž jmenuje Utopia. Nachází se hned za rohem od stanoviště žlutých autobusů, které tak dobře známe z našich již nesčetných příjezdů a odjezdů.

 

Tisíc tváří Utopie

Určitě budeme působit vůči čtenářům jako hrozně nespolehliví recenzenti, ale my jsme tentokrát do Utopie nevyrazili ani tak za kritizováním, jako spíš za odpočinkem. Zuze začalo zkouškové období dříve než muselo, a to hned pěti zkouškami v zápočtovém týdnu. Aby dostala do hlavy taky něco jiného než jen ty své pedagogicko-poradenské záležitosti, vyrazili jsme o víkendu, kdy jsme oba zůstali v Brně, do Utopie.

POZOR! Ani poznámky jsme si nedělali! Takoví jsme my; prostě jsme jen leželi, kouřili vodnici, pili čaj, četli si vtipné články o českých festivalech a drbali čivaví sourozence, kteří přicupitali později. Ňaf! Je tady vůbec co k recenzování?

Tak to každopádně! Z Utopie člověku v paměti nejvíc utkví určitě prostředí, které je na podnik tohoto typu vskutku jedinečné. Prostory bývalého kina byly využity do posledního metru. V Utopii si můžete vybrat snad ze všech možných sedaček, lehátek, polštářků apod. Chcete se válet s partičkou přátel? Nebo raději box na soukromé jednání s klientem? Není problém! Recepční nahoře vás odkáže do patřičného sektoru. Jen u něj pak nezapomeňte při odchodu zaplatit ;-)

 

Francisovky a dýmka dne

Lukyho zaujala knihovnička s jeho oblíbenými francisovkami - detektivními příběhy z dostihového prostředí. Dalšími lahůdkami byly akvárko, piano a v neposlední řadě sochy na toaletách. (To je mimochodem docela úlet. Kouká na mě, když čůrám, nebo nekouká?) K pití jsme ochutnali jarní bylinnou směs, takový čaj-nečaj, a Zuza ještě nějaký studený čajový drink. Cena byla úměrná kvalitě i množství.

Výběr vodnice jsme nechali na osudu a dali si dýmku dne. Osud k nám byl naštěstí  milostivý, neboť byla vážně dobrá, myslím, že příchuť malinová. Kouřila dlouho, navíc jsme byli neustále zásobováni čerstvými žhnoucími uhlíky. Tím si personál taky trochu napravil svou reputaci poté, co se jim podařilo nás dobrých 15 minut po našem příchodu úspěšně ignorovat. Ale což, asi jsme si vybrali méně exponovaná lehátka.

 

Hodnocení

Jak již bylo naznačeno výše, naše bodové hodnocení nemáme v případě Utopie o co opřít. Lepší než cucat si něco z prstu bude udělat to tentokrát slovně. Utopia je zajímavá čajovna s kvalitními službami, srovnatelnými s jejím sesterským podnikem v Brně - Veselou čajovnou.

Utopia se prezentuje jako "herní" čajovna (v jednom ze sálů můžete dokonce hrát billiard). Čepujou zde i pivo, což není obvyklé, ale není to ani na škodu, vzhledem k charakteru podniku. My bychom Utopii označili za "zážitkovou" čajovnu. Je skutečné zážitek ji vůbec navštívit a mít tu možnost objevovat všechna zákoutí onoho utopického labyrintu. Utopia je takové ideální "kudy z nudy" - tip na vydařené odpoledne, potažmo večer. Luky dává Utopii celkem 7 bodů jako neortodoxní porotce Slávek Boura v Doremi a Zuza 8 za vodnici, 7 za čaj, 9 za prostředí, 7 za akce. Celkem to máme pěkných 7.5 bodů z 10 pro Utopii. Gratujuleme!

 

Čajovna Utopia

Divadelní 3, Brno

www.utopiabrno.cz