8. Čajovna Hóra (Litoměřice)

V Litoměřicích se věrnost vyplácí

Navštívili jste už někdy čajovnu Hóra v Litoměřicích? Že ne? Tak to byste to měli rychle napravit, nejlépe ještě o letošních prázdninách. Výlet do královského a „zdravého“ města Litoměřice se vám v mnoha směrech vyplatí. My jsme do Hóry zavítali společně teprve dvakrát; dnes vám přinášíme recenzi z naší poslední návštěvy, která se uskutečnila ve čtvrtek 26. 6. 2014 (podvečer 17:00–18:30).

Nejprve pár základních informací o litoměřické čajovně: jedná se o speciální místo, které zaměstnává lidi se zdravotním postižením. Spadá pod litoměřickou Diakonii a podle webu je její provoz hrazen také z dobrovolných darů. Sídlí na adrese Osvobození 19, Litoměřice, poblíž Jiráskových sadů, ve velikém, prosluněném domě vonícím úžasnou prvorepublikovou atmosférou. Samozřejmostí je bezbariérový přístup. Čajovna Hóra je prostorná, místnosti jsou vzdušné, s vysokými stropy. Vždy však zde lze najít malebné zákoutí, kam si může návštěvník „zalézt“ a vychutnat si čaj a dýmku v soukromí.

Rakvička a letní drinky

Za příznivého počasí má Hóra připravené i venkovní sezení. Sice jsme dorazili za sluníčka, ale stejně jsme dali přednost tomu, abychom nahlédli dovnitř a užili si posezení v pěkném interiéru. Přivítal nás usměvavý pán, který nám připomínal Petra Fialu, frontmana skupiny Mňága a Žďorp. Hned první věc, kterou jsme si museli dát, byla rakvička se šlehačkou! Tuhle ňamku jsme ani nehodnotili. Nebylo v podstatě proč, jednalo se o standardní rakvičku se šlehačkou ve spreji. Ale nás tak honila mlsná, že jsme ji hned zďobli.

          

         Pozitivní letní nálada přímo vybízela k tomu, abychom ochutnali domácí ledovou limonádu nebo nějaký studený čajový nápoje. Dali jsme si tedy zázvorovou limonádu (0,3 l za 33,-) a staré známé ledové karkade (0,2 l za 25,-). Limonáda vůbec nepálila, ale přitom v ní byl zázvor hezky cítit. Karkade (klasické temně rudé barvy) se zdálo zprvu hořké a kyselé. Po dopití nám ale stejně bylo líto, že je ho tak malé množství.

Hora nebo Hóra?

            Varování pro pány!!! Pozor na toaletách… Vodovodní baterie nad umyvadlem je namontována obráceně. Tak ať si při mytí rukou nepocákáte kalhoty ;-) Ale teď zpět k menu. Vodní dýmku si v Hóře můžete dát samotnou, nebo v akci s 0,5 l konvičkou vynikajícího tuaregu. Toto menu stojí celkem 150,- a opravdu se vyplatí. Co se týče výhodných akcí, litoměřická čajovna nabízí stálým zákazníkům „věrnostní bonusy“: za každý 7. čaj 50 g sypaného čaje zdarma a ke každé 7. vodnici tuareg zdarma. Že bychom se stali pravidelnými návštěvníky, hmm?

            Čajovna Hóra má na svých stránkách v popisu toto: místo nadhledu a odstupu, místo, které přirozeně soustřeďuje a čistí, místo mezi nebem a zemí, orientační bod, místo, které dává vodu (Hora). Bohyně ročních období, zabezpečují pravidelný přírodní cyklus, ztělesňují čas jako kvalitu, jako to, co život naplňuje a nikoliv dusí (Hóra). Zajímavé básnické alegorie pro alternativní prostředí k odpočinku, že? Je zřejmé, že čajovna v Litoměřicích je místo s velice specifickou atmosférou. Odcházeli jsme zcela spokojení. Jediné, co bychom vytkli, je volba hudební kulisy. Jakýsi etno-jazz s neintonující zpěvačkou nás právě dvakrát nezaujal. Ale co, nikdo není dokonalý.

            Naši milí čtenáři! Ve středu odjíždíme na hudební festival Rock for People do Hradce Králové. Pokud nalezneme i v tomto megazábavném areálu místo, které bude jen vzdáleně připomínat čajovnu, přineseme vám příště recenzi odtamtud. Zatím si můžete zrekapitulovat hodnocené podniky a porovnat je s dnešním bodovým ohodnocením:

1) Jak nám chutnalo?

Zázvorová limonáda… Z: 8

Ledové karkade… L: 6

Rakvička se šlehačkou… nehodnoceno

Vodní dýmka tabáková (sladký meloun)… Z, L: 7

Tuareg… Z: 7, L:8

2) Jak se nám pobylo?

Prostředí… L: 8, Z: 7

Obsluha… L: 7, Z: 8

Celkové hodnocení (průměr; maximální počet 10): 7,33

7. Čajovna-Vinotéka (Lovosice)

Tak trochu jiná, prázdninová recenze do po- i nepohody

Ahoj kamarádi! Taky už máte prázdniny jako (čajovna)MY? Přichystali jsme pro Vás 1. letní recenzi. Tedy spíše takové vyprávění. Upozorňujeme předem, že nebude vůbec objektivní, neboť je z podniku, ke kterému máme velmi těsné vazby. Řeč je, jak jinak, o multifunkčním prostoru Čajovna – Vinotéka – Minibiograf Lovosice. Čili náš domácí přístav, jediná pravá Čajovna s velkým Č.

                Začalo to úplně klasicky, prototypicky, čajovnově… (Luky vzpomíná:) Bylo nám kolem 15 let a neměli jsme v Lovosicích vedle bowlingu co dělat a kam jít. Možná stejný problém trápí i dnešní lovosickou mládež, nevím. Chyběl nám prostě nějaký „volnočasový klub“, kam by se dalo navečer zajít s partou přátel a za málo peněz poměrně dlouho pobýt, pokecat, socializovat se i bez Facebooku. Něco jako Eric Forman's Basement.

Štěstí jsme našli v Čajovně

                A pak se objevila Čajka. Nebo jsme my objevili ji? Prostě byla tu pro nás a vzpomínám si, jak jsme dokonce ze školy VOLALI!!!, abychom si zarezervovali to největší, zadní ležení. Z naší třídy chodila celá parta, někdy i 8 lidí, a zdaleka jsme nebyli jediní. Tváře, které nás tenkrát obsluhovaly, už si všechny ani nevybavuju. A čaj, který jsme nikdy nedokázali ocenit, se nazýval Yogi Power. Tehdy stačilo pozorovat kouzelná, měnící se světla na stropě a člověk se hned cítil jako planeta. Jenže jak jsme dospěli, otevřely nám své náruče prachsprosté knajpy-nalejvárny a na Čajku jaksi nezbyl čas. Jen ve skrytu duše jsme na ni vzpomínali a doufali, že štafetu po nás převezmou nové patnáctky.

                Po několika letech (to už Luky poznal Zuzu a tým ČajovnaMy byl kompletní) nás hospody částečně omrzely; někteří z nás dokonce sem tam koketují s abstinencí! Zkrátka, podvědomě a pomalu jsme opět tíhli k Čajovně. Došlo k proměně. Z podniku se stala Čajovna – Vinotéka – Minibiograf. Asi to bylo způsobeno i tím, že jsme ztratili onu nadšenou, puberťáckou optiku, ale zdálo se, že Čajovna na tom není nejlépe. Prostory většinou prázdné (bez hostů), reálné zásoby neodpovídající nabídce na lístku a velké ležení si natrvalo zarezervovala plíseň a krámy… Ale nebojte se, milé děti, pohádka zdaleka nekončí!

Lovosická přítomnost

                Z našeho pohledu je na tom Čajovna v poslední době skvěle. Prostory se dávají do kupy, změnila se obsluha, na nabídce už záleží. V Čajce teď pracují kamarádky Ája, Pája, Míša, Romča, Klára a z podniku se stala naše oblíbená klubovna, jakou jsme si vždycky přáli mít. Klubovna s velkým množství dobrot! Dokonce už je na světě i dcerka – Vinotéka v Třebenicích. Uspořádali jsme v Čajovně už několik koncertů akustického tria Šavlozubý ponožky i autorské čtení undergroundových básníků.

                Nedokážu to odhadnout, ale myslím, ale myslím, že jen naše nadšení Čajovnu nespasí. Proto se přidejte i Vy! Dnes nebudeme konkrétně bodovat, budeme DOPORUČOVAT: udělejte si hezké léto a alespoň jednou (spíše několikrát, mnohokrát!) se v Č-V-M stavte na čaje ze světa, vína z Čech, domácí limonádu či vodní dýmku. Není to nejlepší čajovna, ve které jsme kdy byli, ale jako jediná je doopravdy naše. A za to získává plných deset bludišťáků! Víme, že si ji oblíbíte i Vy. Tak se stavte a třeba se potkáme. Nashle v létě.

6. Čajovna Pod Stromem čajovým (Praha)

Bájbáj sušenko! Čarovná sušenko s neznámou náplní. Zblajzli jsme tě při odchodu. Sorry, ale bylas' k nakousnutí. Ale teď už zpátky do minulosti, beze strachu a beze studu jako hambatý Wolverine (nový X-meny doporučujem!) – kudy a jak jsme se do té čajovny s krásně poetickým názvem dostali?

            Jsme opět na Praze 2. Příště půjdem jinam, ájsvér. Vystupování na tramvajové zastávce Vinohradská tržnice – pod Riegrovými sady – už máme dobře nacvičeno. Tam poblíž, na adrese Mánesova 38, se nachází Strom čajový. Spíše symbolicky, ale zapojíte-li představivost... je tam. Vstoupíme. Čajovna je plná mladých lidí s rozevřenými notebooky, napojenými na wi-fi. Zatr-sakr! To zkouškový má fakt dlouhý pařáty, že dosáhlo až sem. Ale jdem do toho. Dnes také trochu hladoví, vedle obvyklého žízniví a kuřiva chtiví.

Obsluhovali všichni!

            Po celou dobu nebylo Pod Stromem čajovým jasné, kdo vlastně obsluhuje. Později nám došlo, že zřejmě většina mladých intelektuálů na počítačích je tak či onak s podnikem spřízněna. Proč ne, nám to nevadí. Prostředí a služby nadprůměrné; navíc podle Zuzy zde vyhrávala nejlepší hudba z doposavad navštívených čajoven. To už je solidní základ, n'est-pas? Je načase přistoupit k hodnocení vyzkoušeným ňamek.

            Hlad jsme zahnali pitou zapečenou se sýrem a bylinkami, se zeleninovou přílohou (49 Kč). Prostě sváča pro dva, co bodla. Luky ji zapíjel Irish creamem, což zní jako nějaký likér, ale jde o assánský černý čaj ochucený kakaovým bobem, smetanou a cukrem (68 Kč). Zuza byla odvážnější a šla do Bandity za stromem. Nebyl to žádný Lotrando za dubem, nýbrž ledově vychlazený čínský oolong (50 Kč). Pití nás neurazilo. Navíc nádobí, konvička obzvlášť, bylo super kvalitní. Vodní dýmka, kterou jsme si také objednali, měla sice pomalejší a komplikovaný rozjezd, ale o to delší výdrž. Ani jsme ji nedokouřili. Šlo o melounový tabák El Nakhla, s jedním uhlíkem. Celkem za 110 Kč.

Vrátíme se?

            Byli jsme svědky toho, jak si pán zavolal, objednal, dorazil za 15 minut a hnedle měl u stolečku připravený čaj a vodnici. Takováhle služba je vlastně dost dobrej nápad. Co ještě nás Pod Stromem čajovým zaujalo? Určitě piáno složené v rohu místnosti, prostorné a bytelné pódium, houpací křeslo, kniha Doba jedová, celočervené boty jednoho týpka, kamna a samozřejmě SUŠENKA.

            Vrátíme se? To je otázka. Pro tu sušenku asi fakt jo. Jestli půjdete budete někdy poblíž, určitě se na ni stavte. Mají je u kasy, tvar to má jako klasická cookie, ale těstíčko měkké, jakoby vlhké. Podle obalu nepoznáte, jestli jsou uvnitř povidla, čokoláda, marmeláda, nebo něco úplně jiného. A nepoznáte to ani podle chuti. Je to prostě kráska s překvapením :-)

            Tak čus bus a tady je bodové shrnutí našeho vcelku vydařeného všedního odpoledne:

 

1) Jak nám chutnalo?

Bandita za stromem... Z: 7,5

Irish cream... L: 7

El Nakhla – meloun... L: 7, Z: 7,5

Pita... L: 7, Z: 6,5

sušenka... 8

2) Jak se nám pobylo?

Prostředí... L: 6, Z: 7

Obsluha... 6

Cena... L:7, Z: 6

Průměrné hodnocení... 6,875 z 10

Čajovna Pod Stromem čajovým

Praha 2 – Královské Vinohrady, Mánesova 38

http://www.cajovnapodstromem.cz/

5. Čajovna U Dvou šálků (Praha)

První velké zklamání

            Májový „deštík“ jako blázen a my stáli před zásadním rozhodnutím našeho studentského života – jít na koncert Sto zvířat na Vyšehrad, nebo si zalézt někam do čajovny? Na našem seznamu už dlouhou dobu figurovala Čajovna U Dvou šálků poblíž Náměstí Míru v Praze. Vzali jsme si na pomoc při hodnocení i spolubydlícího Cestřika a běželi se tam schovat. Kapkama se proplétáme, co rytmem samby zní, ale slova jsou jen kapky deště a Zuza volá, ať prším ještě, takže tady je RECENZE!

            Nejprve pozitiva Šálků – čajovna je evidentně oblíbená, nejen podle pozitivních komentářů na internetech, ale soudě i dle návštěvnosti. Byl čtvrtek 1. května, od půl čtvrté do půl šesté a Šálky byly téměř zaplněné. Chtěli jsme se usadit hned pod schody u vchodu, ale obsluha nás slovy „Opravdu chcete sedět tady?!“ odkázala do zadní místnosti. Tam byla velká tma (skoro jsme neviděli na lístek), ale vzduchem se linula vcelku příjemná muzika a velké pohodlné gauče sváděly k lenošení. Takže boty do botníku a hup do polohy pololeže.

Dlouhé čekání na pitivo a kuřivo

            Docela dobře jsme se bavili, ale už od začátku nám bylo jasné, že obsluha zde nebude úplně příkladným typem dobrých služeb se zájmem od zákazníka. Vodnici i nápoje jsme objednávali nadvakrát – vždy v aktuální nabídce chyběl buď ten či onen tabák nebo jeden z čajů. Nakonec se nám přeci jen podařilo vyzískat lesní plody na kouření a na pití pro Cestřika Glögg (černý čaj s kousky skořice, mandlí, zázvoru, pomerančové kůry, hřebíčkem a kardamonem), pro Zuzu černý čaj s příchutí karamelu a pro Lukyho bylinný čaj Shan-sha (sušené plody hlohu klínovitého). Čekat se vyplatilo. Chuťově jsme vše vyzkoušené ohodnotili nadprůměrně (viz závěrečné číselné hodnocení).

            Tabák do vodní dýmky jsme vybírali z akční nabídky, měla tedy stát právě a jen 100 Kč. Bohužel, až venku po odchodu z čajovny jsme si uvědomili, že nám započítali normální cenu, tedy 125 Kč. Uznáváme, to je taky vcelku přijatelná cena, ale když má být jednou něco v akci, tak to snad platí, ne? Pro nás velké, těžko smazatelné mínus. Větší problém nastal také při objednávání medovníku pro Zuzu. Doba odpovídala přibližně tomu, jako by ho U Dvou šálků právě začali péct. Po připomenutí nakonec dorazil a byl chutný (málo sladký a s velkým množstvím ořechů). Ale co ten hlad? Kdo to Zuze vynahradí? J

Jak NEBÝT alternativní

            Co se týče výzdoby, kromě velkých gaučů a stylového černého telefonu s kulatým ciferníkem jsme neshledali nic pozitivního. Toalety nic moc, výzdoba na chodbách připomínala panoptikální sbírku nesourodých, rádoby vtipných plakátků a dekorací. K platbě u přední kasy jsme se nevydali právě s pocitem, že bychom se někdy chtěli vrátit. Když se pak navíc ještě ukázalo, že placení „zvlášť“ je pro obsluhu nepřekonatelný problém, který se neobešel bez nerudných a vulgárních připomínek, věděli jsme už 100%, že ke Dvěma šálkům NEVER MORE.

            Čajovna U Dvou šálků je prý vyhledávaným místem alternativní kultury a vzhledem k oblíbenosti se bez našeho kladného hodnocení jistě obejde. Být alternativní je skvělá věc, ale pokud to znamená absenci zdvořilosti a obyčejného slušného chování k lidem, je lepší zůstat doma, udělat si Jemču, připravit si vodnici sám a pustit si k tomu třeba Pixies.

            Číselné hodnocení (dnes i s přispěním Cestřika) odráží jak dobrou chuť vyzkoušených produktů z menu, tak i příšernou kvalitu obsluhy:

1) Jak nám chutnalo?

Medovník… Z: 8

Shan-sha… L: 8

Glögg… C: 7

Vodnice… L+Z: 7, C: 6

2) Jak se nám pobylo?

Cena + dostupnost… 8

Prostředí… C+L: 7, Z: 4

Obsluha… Z: 0, C+L: 3

Celkové skóre: 5,7 z 10

Čajovna U Dvou šálků

Blanická 8, Praha 2, 120 00

http://www.cajiky.cz/udvousalku/