neděle 27. prosince 2015

30. Dobrá čajovna (Brno)

Sváteční den v závětří

A máme tu další podnik ze sítě tzv. "Dobrých čajoven", které v ČR provozuje "Spolek milců čaje". Po Plzni, Kutné Hoře a Karlových Varech je to naše v pořadí již čtvtá čajovna z této franšízy. Značka "Dobrá čajovna" byla doposavad zárukou jisté kvality - zkušeností a také lásky při přípravě čajů. Jak v očích ČajovnaMy dopadla DČ v Brně?

Do brněnské Dobré čajovny jsme se vypravili na sváteční den 28. října 2015. Centrum města vřelo protesty a demonstracemi, byli jsme svědky i toho, jak se na jednom náměstí sešly dva znepřátelené tábory. Prokličkovali jsme mezi transparenty a vyhlásili svůj vlastní protest - protest proti všem protestům! Zcela nedemonstrativně jsme se šli ukrýt do ticha, klidu a míru Dobré čajovny, zastrčené na adrese Františkánská 6.

Návštěva Dobré čajovny pro nás nebyla jediným bodem programu tohoto svátečního dne. Ještě předtím jsme se vyšplhali na věže katedrály na Petrově, výjimečně otevřené pro veřejnost. Později jsme vyjeli šalinou č. 12 na stráně za Technologickým parkem, kde jsme pouštěli draka. (Lítal!) Bylo toho vážně na jeden den trochu moc, a proto jsme aspoň na tu hodinku uvítali možnost posadit se pěkně v závětří a nechat se obsluhovat.

 

Dvě divoké hřívy

K obsluze jsme měli zpočátku mírnou nedůvěru. Nedivte se, mladík, který hřeben neviděl ještě ani z rychlíku, měl pohyby vláčnější než maturantka po půlnočním překvapení. Ale záhy nás přesvědčil o tom, že soudit knihu dle obálky se nevyplácí, neboť se nám věnoval a přímo příkladně dbal o naše blaho a pohodlí.

Naprosto nám učaroval jeden obrovský PEJSKOVEC, který seděl i s páníčkem hned ve vedlejším salónku. Při pohledu na jeho medvědí tělo, mohutné packy a lví hlavu se nabízela otázka - Kdo tu koho venčí? Dozvěděli jsme se, že se jedná o rasu "americká akita". Na a.a. jsme zkrátka po celou dobu našeho pobytu v čajovně mohli oči nechat.

 

Husté matcha smoothie a kyselé karkade

Co jsme si v čajce dali? Luky měl jak na napití, tak i na najezení megahusté matcha smoothie banán/jablko, Zuza se nechala přemluvit k ledovému karkade, i když tušila, že na ni bude moc kyselé. A co myslíte? Bylo. Naštěstí bylo jen jako součást v menu k vodní dýmce. A tak si Zuza mohla dát ještě konvičku čaje Pouštní duna (zelený s marockou mátou), kterým si napravila chuť. Vodní dýmku (Al Fakher ovocný koktejl) jsme vychytali ještě v odpolední kouřící akci, takže nás i s čajem vyšla na 150 Kč.

 

Čajovnové putování nekončí

Ačkoliv jsme si mysleli, že v Brně už jsme navštívili takřka všechny čajovny, opak je pravdou. Na Moravském náměstí bude v nejbližší době pravděpodobně znovuotevřena čajovna Leyaly; včera cestou na kampus Luky zahlédl další dvě čajovny, do kterých Zuzu ještě nevzal. I když máme do školy práce víc než nad hlavu, naše čajovnová mise v tomhle městě ještě zdaleka neskončila.

PS: Ještě jeden čajovnový mini-zážitek nás v mezidobí potkal. Na festivalu Hudba z FEKTu jsme krátce poseděli ve velice improvizované polní čajovně. Dlouho jsme se nezdrželi, protože foukal studený vítr a oni neměli nic pořádného na zahřátí... Ale měli jsme tu čest kouřit z velké vodnice se zlatou orlicí! Pozůstalost pravděpodobně z nějakých nacistických okultních sbírek. Byl to zážitek, jestli se nám podaří najít její fotku, tak se o něj s vámi podělíme.

 

Bodové hodnocení

A) Jak nám chutnalo?

  • Dýmka - Al Fakher ovocný koktej (menu 150 Kč) … Z: 7, L: 6.5
  • Ledové karkade … Z: 7, L: 6
  • Pouštní duna (42 Kč) … Z: 9, L: 8
  • Matcha smoothie banán/jablko (68 Kč) ... L: 7

B) Jak se nám pobylo?

  • Obsluha … Z: 7, L:7
  • Prostředí (řešení mástnosti, výzdoba, výbava, čistota) … Z: 7, L:7
  • Atmosféra (hudba, nálada, klid, soukromí) … Z: 7 , L: 8
  • Lokalita (dostupnost) … Z: 9, L: 8
  • Výhodnost nabídky pro studenty (ceny, akce, slevy) … Z: 7, L: 7

Výsledná známka:

  • 7,32 z 10

Dobrá čajovna Brno

Františkánská 6

pátek 9. října 2015

29. Čajovna U Vysmátý žáby (ÚnL)


S ČajovnaMy podruhé do Ústí

logo
Začal podzim. Vítr už ze stromů nemilosrdně sfoukává uschlé listy i rudohnědé poklady ukryté uvnitř pichlavých kaštanových ježků. Odkud fouká? Ze severu, stejně jako naše čajová recenze. Naposledy se vrátíme k letním dnům. Jsou to poslední srpnové dny, kdy výletům odzvonilo a kdy už je ve vzduchu cítit vůně nepopsaných sešitů. Ústeckou čajovnu U Vysmátý žáby jsme navštivili v atmoséře pozdního léta.

 

Prostory Vysmáté žáby

14. července 2014 jsme zveřejnili přispěvek z jiného ústeckého podniku - čajovny U Spícího draka - v němž jsme vám slíbili brzké pokračování průzkumu ústeckých čajoven. Vrátili jsme se více než po roce. Brzo? Pozdě? To je relativní... Jaké však bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že do Vysmáté žáby je to od Spícího draka sotva pár kroků! Čajovna se nachází poblíž hotelu Vladimir, známé to ústecké stavby. Tentokrát se nejedná o čajovnu sklepní, nýbrž nadzemní.

Čajovna sídlí ve velké vile (není na této adrese jediná) a rozprostírá se v několika velkých prosvětlených pokojích s vysokými stropy. Není problém se zde volně pohybovat a vybrat si k sezení jedno z mnoha pohodlných křesílek či kanapátek. Velikost čajovny dovoluje od sebe oddělit kuřáckou a nekuřáckou část. Poseděli jsme chvilku v obou. Nakonec jsme se ale usadili v té kuřácké, neboť nám měli co nevidět přinést vodní dýmku s tabákem Fantasya (příchuť borůvka).

 

Vlažné drinky a povědomá vodnice

Bylo znát, že Vysmátá žába najela na prázdninový provoz. Zprvu jsme tu kromě obsluhy a pár jejích přátel byli jediní. V menu jsme si museli vybírat několikrát, většina nabízených nápojů a tabáků v aktuální nabídce chyběla. Nedostatek vyvážil fakt, že nám obsluha ochotně zapůjčila a instalovala větrák, neboť horké dny se ještě zdaleka nechtěly vzdát své vlády nad okupovaným územím.

Také proto jsme k pití sáhli po ledových čajových drincích. Tedy, ledových opět jen podle popisu na lístku. I když se klučina snažil, podařilo se mu vykřesat jen pár vlažných nápojů. Vynahradil nám to svou hrou na kytaru. Rock'n'Rollovou brnkačku žhavil jak legendární Béďa. V rychlosti ještě zpátky k vodnici - borůvkový tabák se musel dlouho a pracně roztahávat, ale chuťově byl dobrý. Cena a způsob přípravy (položení uhlíků na zvláštní alobalový trychtýř tak, aby se nedotýkaly tabáku) je stejný, jako v blízkém podniku U Spícího draka. Podniky se pozitivně i negativně ovlivňují oběma směry.

Nevyčíslitelné dojmy

Proč jsme se vypravili do Ústí? Vysmátá žába nebyla naším jediným cílem. Hladově jsem pošilhávali po hodinkách, protože nás čekala večeře v indické restauraci, na kterou jsme se těšili od neuspokojivé indie ve Varech. Vysmátá žába je prostor s příjemnou atmosférou, dějí se zde i zajímavé akce, koncerty, pořádají ČajůFest atd. ... Fungují již desátám rokem. Bodově Žába dopadla podobně jako její dračí bráška (dostala o pár desetin méně); obojí je takový vyšší průměr, nicméně U Vysmáté žáby se nám líbilo trochu víc. Některé dojmy a pocity jsou bodově nevyčíslitelné.

Navštívili jste už obě ústecké čajovny? Která je vašemu srdci bližší?

 

Bodové hodnocení

A) Jak nám chutnalo?

  • Vodní dýmka Fantasya Borůvka (160 Kč) … Z: 7.5, L: 8
  • Ledové maté … Z: 7.5
  • Jasmínové potěšení … L: 8

B) Jak se nám pobylo?

  • Obsluha … Z: 9, L: 7
  • Prostředí (řešení mástnosti, výzdoba, výbava, čistota) … Z: 6.5, L: 6
  • Atmosféra (hudba, nálada, klid, soukromí) … Z: 6.5, L: 7
  • Lokalita (dostupnost) … Z: 8, L: 7
  • Výhodnost nabídky pro studenty (ceny, akce, slevy) … Z: 5, L: 6.5

Výsledná známka:

  • 7.11 z 10

Čajovna U Vysmátý žáby

W. Churchilla 10, Ústí nad Labem

středa 23. září 2015

28. Dobrá čajovna (Karlovy Vary)

Horké dny / Horké prameny / Horké chvíle na železnici


Zas nad tou proklatou prázdnou stránkou... začíná se nový blog ČajovnaMy, opět se značným zpožděním. Omluva je tentokrát jednoduchá - jsme zpátky v Brně, prázdniny skončily, škola naopak začala a s ní i povinnosti. Nebudeme ale skuhrat, máme se tu totiž báječně. Naší dnešní MILOU POVINNOSTÍ je vrátit se ještě alespoň ve vzpomínkách k horkým letním dnům (Pamatujete je ještě? Kdepak jsou?), konkrétně ke středě 26. srpna 2015, kdy jsme navštívili Karlovy Vary. Oba poprvé, poprvé společně :-) Vary, prý nejkrásnější město ČR... Co je na tom pravdy? A najde se zde i nějaká ta dobrá čajovna?

Z Lovosic jsme vyrazili vlakem v zabijácký čas 6:25. (Omlouváme se všem, co denně vstávají brzo do práce. Fakt vás litujeme, lidi!) Proč tak brzo? Mezi Karlovými Vary a Lovosicemi jedou totiž za den jen dva přímé spoje. První je ten náš ranní rychlík a druhý je zpáteční v 19:05. Tak vypadal původní plán. Cesta zpátky se ovšem krapet zkomplikovala, ale k tomu se ještě dostaneme.

Bolest a Zmatek sklízí úspěch / Snídaně v Becherovce

Cesta přes Mosteckou uhelnou pánev je zkrátka líbezná. Ve Varech po ránu zima jak na horách. (Že by v těch Krušných? Aha?). Z nádraží na kopci dolů k řece, pak do prava, směr centrum. Rychlá snídaně v Albertu u bezďáků a už netrpělivě vyhlížíme první cíl dnešní cesty - Muzeum Jana Bechera. Štěstí nám přálo, prohlídka v češtině měla začít co nevidět. V naší skromné výpravě jsme byli jen my dva a další 3-4 postarší Moraváci. A ovšem nikým nezastupitelná paní průvodkyně, dle svých slov "ta nejupovídanější z celého týmu". Moc se jí líbila Zuzina DIY taška s nakreslenými postavičkami Bolesti a Zmatku. Aby jí také podobnou tašku vyrobila a poslala, předplatila si ji. A ničím menším než litrovou flaškou Lemonda! Lukymu, který během degustace vypil k snídani 5 panáků různých druhů Becherovky, bylo jasné, že tenhle vejlet (čti vejlev) bude stát za to.

Vary bleskem / Síť dobrých čajoven

O ranní historku z Becherovky jsme Vás, milí čtenáři, ochudit nemohli. Ale tímhle tempem vyprávění bychom se snad k té čajovně ani nedostali, takže to vezmeme šmahem. Ve Varech jsme dále: vedli bouřlivou diskuzi o architektuře hotelu Thermal, koupili si v Levných knihách Velkého Gatsbyho, poslali StS (Student-to-Student) pohled, pořídili originální džbánek s jelenem a ochutnali všechny prameny na kolonádě (Juhůůů! Vřídlo!), vyjeli lanovkou na rozhlednu Diana, rozplývali se nad mini-prasátky, povečeřeli v indické restaruraci Tandoor (důrazně nedoporučujeme) a konečně... našli DOBROU ČAJOVNU!!!

Možná si říkáte, že nějakou Dobrou čajovnu už jsme na blogu přece měli. A ne jednou! Máte samozřejmě pravdu. Dobrá čajovna je síť čajoven rozesetých po celé republice. Z našich zkušeností můžeme potvrdit, že je to zároveň záruka kvality. Ať už v Plzni, Kutné Hoře, nebo právě zde v Karlových Varech, v Dobré čajovně nám vždy připravili dobré pití i pokouření.

Nebyla by Nebulla? / Lasí se vrací

Jak den pokročil, slunce nad Karlovými Vary si opět vzpomnělo, zač je toho letos v létě loket. S vděčností jsme proto zapadli do chladných sklepních prostorů Dobré čajovny. Uvelebili jsme se v zadním orientálním salónku a zajímavou hudbou se nechali ukolébat k relaxaci. Dýmka, kterou jsme kouřili, byla značky Nebulla Pipes a měla moderní design. Vybrali jsme tabák s příchutí kiwi (značka Al-Fakher). Celkem za 165 Kč.

K pití jsme neomylně sáhli po ledových drincích, vyšlehaných z čaje. Zuza si dala tzv. Staroboršov s bohatou pěnou, Lukyho drink se jmenoval Lasí aneb Vzpomínka na Šrínagar, ledová specialita podniku s ovoněným čajem, cukrem a mlékem. Abychom porovnali karlovarskou čajovnu s jinými podniky, objednali jsme si rovněž klasický Touareg s marockou mátou Nana. Tady mu ovšem říkají Pouštní duna. V Dobrých čajovnách se při sestavovaná menu vždy řádně vyřádí. S chutí i s rychlou a ochotnou obsluhou jsme byli spokojení. Naše štědré bodové hodnocení najdete jako obvykle na konci článku :-)

Nečekaný závěr výletu / Hospoda na návsi v Želenicích

No a cestou zpátky vlakem jsme přejeli holku. Ne, neděláme si srandu. Stalo se to za Mostem, v obci jménem Želenice. Možná šla na zastávku a přehlídla projíždějící rychlík. Možná že to, co hasiči a policisti nemohli najít, byla její noha. To jsou všechno jen domněnky. Seděli jsme v posledním vagónu, takže jsme viděli tělo. Viděli jsme i otřesenou průvodčí a strojvůdce. Slyšeli jsme spoustu černohumorných narážek a stížností na zpoždění od spolucestujích. Náhle jsme toho začali mít tak akorát dost, a tak jsme ze stojícího vlaku vyskočili. Našli jsme v Želenicích pravou vesnickou putyku, kde jsme spláchli tu divnou pachuť. A protože jsme nebyli tak daleko od domova, zavolali jsme si pro odvoz - z té zvláštní situace nás zhruba po 40 minutách vysvobodil Zuzy táta Roman, kterému jsme jako poděkování věnovali onu lahev Becherovky, kterou jsme ráno dostali zadarmo. Kruh se uzavřel, výlet do Karlových Varů skončil.

Bodové hodnocení:

A) Jak nám chutnalo?
 Staroboršov aneb Potápník (0,3 l za 58,-) ... Z: 7
 Lasí aneb Vzpomínka na Šrínagar (0,3 l za 58,-) ... L: 8
 Pouštní duna aneb Le Touareg (konvička za 78,-) ... Z: 6.5, L: 6
 Vodní dýmka Nebulla (tabák Al-Fakher, kiwi - za 165,-) ... Z: 8, L: 9
B) Jak se nám pobylo?
 Obsluha … Z: 7, L: 6
 Prostředí (řešení místnosti, výzdoba, výbava, čistota) … Z: 9, L:8.5
 Atmosféra (hudba, nálada, klid, soukromí) … Z :8 , L:7.5
 Lokalita (dostupnost) … Z: 7, L: 9
 Výhodnost nabídky zejm. pro studenty (ceny, akce apod.) … Z: 4, L:5
Výsledná známka: 7,22

Dobrá čajovna KV

Bulharská 2, Karlovy Vary

pátek 28. srpna 2015

27. Ametystová čajovna (Kralupy nad Vltavou)

Propršený výlet na rychlíkové trase

Nedá se ani spočítat, kolikrát jsme vlakem projeli (a kolikrát asi ještě projedeme) kolem Ametystové čajovny v Kralupech nad Vltavou. Kdo jako my jezdí vlakem pravidelně na lince Děčín–Praha, ten výhled na ni dobře zná. Výrazná žlutozelená budova čtvercového půdorysu u kruhového objezdu těsně před kralupským nádražím. Navštívit ji patřilo k našim dávným plánům. V pondělí 17. srpna 2015 se nám to konečně podařilo, a i když to byl den pěkně propršený, náš výlet do Kralup jsme si užili.



(Ne)vinná jízda

Zážitkové odpoledne začalo vlastně už doma. Luky si v lovosické vinotéce naproti Bille vyzvedl knihu objednanou z on-line antikvariátu, a aby toho nebylo málo (a abychom prohřáli kosti), koupil na cestu litr rulandy. Její chuť Zuza z fleku vyhodnotila jako nedostačující, takže jsme na nádraží dokoupili 7up a kelímek z automatu na ředění. Není nad pravé české vinaře!

Rulanda cestou padla, nálada tedy byla při příjezdu do cílové destinace více než čajovnová. Nezkazilo nám ji ani nevábné okolí kralupského nádraží, pošpiněné navíc neustávajícím mrholením. Ale ruku na srdce, pistolníku... Jaké město má dnes hezké nádraží a přilehlé okolí? Nemáme tedy Kralupským co vyčítat. Cestu do čajky jsme našli hravě. Pro ty, co půjdou v našich stopách: průchodem a doprava.

Dvě patra kralupského pábení

Byli jsme zpočátku trochu zklamaní, že Ametystová čajovna je podnik nekuřácký. Žádná vodní dýmka se tedy dnes nekoná! Čajovna je to dvoupatrová, prostorově zajímavě řešená. Horní patro je plné stolečků s různými počty židliček, aby si každá skupina návštěvníků mohla vybrat. Usadili jsme se pod okno, za kterým do plechové střechy bubnoval déšť. V knihovničce na parapetu se skvěli skvělí Pábitelé Bohumila Hrabala, a to vydání ze 60. let. – jedna z nejzásadnějších knih české literatury 20. století.

Dolní patro, vlastně přízemí, kde se nachází bar, od kterého obsluha vychází nahoru, mělo i obchůdek s čajovnickými potřebami a cetkami všeho druhu. Při odchodu jsme nahlédnutí neodolali. Luky bohužel nesehnal přívěšek ve tvaru dračího zubu („Chtěl jsem ten, jako má Fin Shepherd v Žralokonádu.“), ale Zuza si odnesla pěkný náramek z mušlí.

Černý Gunpowder a pekelná masala


Černý čaj je jedním ze Zuzančiných nejoblíbenějších nápojů. Ráno bez něj nedá ani ránu. Co však dělá pravý černý čaj černým? Jak nám prozradilo menu Ametystové čajovny, je to fermentace lehce nadrcených zelených lístků, které díky tomu získají pověstnou měděnou barvu a specifickou chuť. Zuza si v Kralupech dala Gunpowder Black z Číny, jehož lístky jsou podobně jako u zeleného brášky srolovány do kuliček.

Luky měl už od rána chuť na masalu. „Sladký, voňavý a chuťově nezapomenutelný nápoj pocházející z Indie – černý čaj, indická směs koření: zázvor, skořice, bílý pepř, kardamon, hřebíček, mléko, cukr.“ V Ametystové čajovně zvolil pekelnou verzi Masala Infernalis s panákem nefalšovaného českého tuzemáku. Luky kořalku nepije, jenom RUM! Prohřívání kostí pokračovalo…


Dvě pizzy v Roudnici

Cestou zpátky jsme se zastavili v Roudnici nad Labem, v nové pizzerii Legenda, kde Luky nedávno hrál se Šavlozubými ponožkami. Tolik Zuze básnil o jejich římské pizze zvané Pinsa, že ji musela ochutnat. V prázdninovém výletování a čajovnování neustáváme, příště vám přineseme zprávu o tom, jestli je Dobrá čajovna v Karlových Varech hodna svého jména. A teď už číselné hodnocení…

Bodové hodnocení:

A) Jak nám chutnalo?
Gunpowder Black (0,5 l za 45,-) ... Z: 7
Masala Infernalis (0,5 l za 105,-) ... L: 6.5
B) Jak se nám pobylo?
Obsluha … Z: 5, L: 6
Prostředí (řešení místnosti, výzdoba, výbava, čistota) … Z: 6, L: 5.5
Atmosféra (hudba, nálada, klid, soukromí) … Z :4 , L: 4
Lokalita (dostupnost) … Z: 6 , L: 4.5
Výhodnost nabídky zejm. pro studenty (ceny, akce apod.) … Z: 4, L: 4
Výsledná známka: 5,21


Ametystová čajovna

Podřipská 1153, Kralupy nad Vltavou
www.ametystova-cajovna.cz

čtvrtek 13. srpna 2015

26. Čajovna Bakkerswinkel (Amsterdam)

ČajovnaMy z Holandska

„Ámstrdám… z oblaků už se blíží… Ámstrdám
… pár bílejch vran… Ouoúú…“ Poslouchat Ilonku Csákovou vždy, když balíme a stěhujeme se, patří k tradicím, co se Zuzou dodržujeme. Konec června, kdy jsme opouštěli brněnské koleje, nebyl výjimkou. Touha navštívit hlavní město Nizozemí se však v našich srdcích zrodila již dříve. Dobře, nebudu to zastírat; bylo to v zimě, po zhlédnutí filmu Hvězdy nám nepřály. Jsme holt citlivky. Domluvili jsme se předběžně, že letos v létě vynecháme festival Rock for People a místo toho si dáme Amsterdam. Do poslední chvíle jsem nevěřil, že se nám plán podaří zrealizovat. Pak se ale den odjezdu přiblížil a mně došlo, že je to pravda. Jedeme do Amstru!

Datum odjezdu jsme zvolili – jako nenapravitelní romantici – na den našeho šestého výročí. Celou cestu jsme si zařizovali sami. Od jízdenek Student Agency, přes ubytování v campu Vliegenbos, až po výměnu financí a zapůjčení turistických průvodců v knihovnách. Zřejmě bychom za stejnou cenu pořídili 2–3 hotové eurovíkendy na Slevomatu, nebo celý posezónní týden u moře, ale to nám nevadilo. Jsme na sebe pyšní, že jsme to zvládli sami zorganizovat. A zkušenosti s rezervačním systémem v holandštině člověk jen tak někde nenabyde. Jízda autobusem byla náročná. Lukymu neubíhala cesta tam, Zuze zase ta zpátky. Zorientovat se hned po příjezdu v systému veřejné dopravy, sehnat jízdenky a najít na Station Centraal autobus do campu bylo docela stresující. Ale jakmile jsme dostali cedulku a plac na stan, napětí opadlo. Pomohla tomu vytoužená sprcha.

Dva různé dny v Amsterdamu

První večer v Amsterdamu jsme vyhledali Česko-slovenský bar, jehož majitel je sice Holanďan, ale obsluha většinou česká a scházejí se zde krajané. Potřebovali jsme nejprve rozkoukat, nasát atmosféru a vyzvědět nějaké tipy o triky o životě v Amsterdamu. Seznámili jsme se s ostravsko-bulharským barmanem Nikolou, velkým milovníkem čajoven a vodních dýmek. Bohužel nás musel zklamat – čajovny, jaké v ČR máme my, v Holandsku nenaleznete. Kdo by taky kouřil vodnice, když je na každém rohu coffeeshop. My jsme se však nevzdali. Když už jsme jednou v Amsterdamu, nějakou čajovnu zde přeci musíme navštívit, hergot!

Druhý den jsme zasvětili obdivování všech nejdůležitějších památek. Jen Dům Anny Frankové jsme vyměnili za Dům Rembrandta. Stihli jsme toho neskutečně moc a památkový den jsme zakončili komentovanou projížďkou na člunu po amsterdamských kanálech. Třetí den jsme se pro změnu věnovali relaxaci a poznávání obyčejného života. Prošli jsme si největší trh na Albert Cuypstraat, krmili jsme kachny ve Vondelparku, v bufetu nakrmili sebe typickými brodje (kulaté housky), a ještě než jsme se opili v rockovém klubu Waterhole, našli jsme Bakkerswinkel, čajovnu v jižní části města poblíž Muzejní pláně.

Rodinná, "baby friendly" čajovna

Čajovna Bakkerswinkel není večerní podnik v orientálním stylu. Je to prosluněná, rodinná, „baby friendly“ čajovna. Interiér je vymalován veselými barvami. Chodí se sem skutečně pít čaj a jíst zdravé svačiny. Podívejme se, co o čajovně Bakkerswinkel říká průvodce National Geografic: „Snack-bar, cukrárna a čajovna jsou vyhledávané pro kvalitní výrobky. Příjemná obsluha.“ Nic víc. Mohlo by se zdát, že jde jen o samé prázdné reklamní fráze, které o sobě může napsat každý druhý. My jsme se však přesvědčili, že v případě Bakkerswinkel, jde o čistou pravdu a nic než pravdu.
Příjemná obsluha? A jak! Amsterdamští jsou většinou milí lidé, ale usměvavější slečnu než v
Bakkerswinkel jsme snad nepotkali. Kvalitní výrobky? No to je kapitola sama pro sebe. A na čem že jsme si v Bakkerswinkel pochutnali my?
Nejprve pití – Zuza si dala domácí zázvorový čaj s citrusy za 2.50 a Luky konvičku Bio Hari čaje „Inner Connection“ („Vnitřní Propojení“) s rooibosem a tymiánem za 3 eura. Chuťově vyvážené, akurátní množství – při přípravě nápojů promluvily zkušenost a láska. Božský zázrak se konal, až když nám na stůl přinesly dezerty: malinový cheesecake a čokoládový dort. K popsaní jejich chutí ještě nebyly vynalezeny náležité přívlastky. A nedostali jsme ani žádné malé ždibíčky. Naopak, skoro jsme to nemohli dojíst. I když Bakkerswinkel nebyla typická čajovna, odcházeli jsme nadmíru spokojení. Smutné je jen to, že sem se jen tak nevrátíme, abychom si gastronomický zážitek zopakovali.

Energie amsterdamského života po západu slunce

Amsterdamský Bakkerswinkel je zařízení poněkud jiné kategorie, než jsou čajovny, které na našem blogu obvykle hodnotíme. Proto ji nebudeme bodovat a srovnávat její skoré s ostatními. Vězte, že kdybychom mohli, dali bychom za nápoje, dezerty, atmosféru, výzdobu, obsluhu a všechno ostatní nekonečno bodů. Po návštěvě Bakkerswinkel jsme se navečeřeli v Čínské čtvrti a nechali se unášet neuvěřitelnou energií amsterdamského života po západu slunce. Nazítří nás čekal už jen odjezd domů, který jsme i přes sérii bouřek na území Německa zvládli a nechali svá bezvládná těla vyložit na terminálu Praha-Florenc. Vyčerpaní, ale šťastní a plní zážitků.

Bakkerswinkel

pondělí 22. června 2015

25. Čajovna Sultán (Brno)

Čajovna, disco, nebo fastfood?

To jsme zase jednou sežrali hada! (Ani nevíte, jak dlouho jsem čekal, než budu moct tuhle frázi použít.) Čajovna Sultán byla jednou z prvních čajoven, co jsme v Brně spatřili. Je to nabíledni, kdo vystoupí na Hlavasu a vydá se nejkratší cestou na „BlackCockSquare“, zaručeně ji nemine. Snad proto jsme doufali, že bude fajn, dobrá, stylově vyladěná nebo alespoň… tak nějak na úrovni.

Nemohli jsme se více mýlit. Měl nás varovat už podezřelý vstup do budovy, kde vedle Sultána sídlí pochybná finanční poradenství a restaurace s nevábným ovzduším. Že bychom se ocitli až příliš blízko nádraží? Ve zvýšené koncentraci podvratných živlů? Mrzelo nás to o to víc, že jsme si chtěli udělat hezké odpoledne, než Luky odjede a zanechá Zuzu v Brně samotinkou. „Jdeme do toho, nebudeme močky“, řekli jsme si (ta věc na m. byla uvnitř vskutku cítit). Inkriminovaný podnik sídlil v patře a ani těžké skleněné dveře, které pamatovaly doby, kdy byl Troška ještě mladý a nadějný režisér, nás neodradily. Ocitli jsme se v sultánově hájemství a to největší překvapení mělo teprve přijít.

Špatná volba

Prostory obří, zákazníci veškeří žádní. Jen my. Vybrali jsme si nejméně odrbanou soupravu křesílek a začali se rozhlížet kolem. Bylo jasné, že něco nehraje. Čajovna byla vybavená ve stylu: „Jsme asi tak 4.–5. majitelé, ale přeci ty staré krámy nevyhodíme!“ Dlouhý koktejlový bar, za ním lednice a chlaďáky, nad ním ultrafialové světlo, zvýrazňující bílé části oblečení. Na stěnách nevkusné fotografie pitiva, salátů, pizzy (proč?!), na stropě zrcadlo. Už jsme byli v čajovně Za Zrcadlem, pod zrcadlem však nikoliv. Vydedukovali jsme, že zde musel dřív sídlit podnik jiného typu – diskotéka, nebo rychlé občerstvení. Čajovnový make-up se dal lehce prokouknout, pod ním se skrývalo místo, kam bychom v životě nepáchli.
Obsluhu tvořili dva cizinci v oranžových tričkách (nenosí se takové v Döner Kebabech?), ledové čaje nám připravili do skleniček s logem pepsi a vrazili do toho 2 bombilly. Žvýkačková dýmka dne nás sice pobavila svou příchutí, ale nijak zvlášť nenadchla. Repetitivní bongo-bongo song šel brzy na nervy. Postupně jsme utíkali na toalety. Ze zápachu sava zde slzely oči, takže pokud se ve stinném koutě skrýval dealer, neviděli jsme ho.

Už se nechcem' nikdy vracet, tam kde nám bylo mizerně…

Nemůžete se nám divit, že jsme utekli hned, co jsme dopili a v rámci možností dokouřili. Sem vážně ne, dámy a pánové. Jediné, co na čajovně bylo autentické, byl orientální původ personálu. Jinak byla falešná jak pětník. Zbytek společného odpoledne jsme strávili radši venku na procházce, i když bylo parno a Luky s sebou táhl těžký bágl. 
Kamarádi, prázdniny už stojí za dveřmi, klepou na ně a buší jak divé. Zuza už má po zkouškách, Luky dodělává (doslova). Doufáme, že se během léta dostaneme i do měst a čajoven, kde jsme ještě nebyli. Doufáme též, že se s vámi uvidíme na nějakém tom výletu, party, festivalu apod. Zkrátka, mějte se krásně a užívejte si cesty nejen ČajovnaMy, ale i KrajinaMy a KrásaMy světa.



Bodové hodnocení

A) Jak nám chutnalo?

Ledový tuareg (0.3 l za 55,-) … Z: 7
Ledová višeň (0.3 l za 55,-) … L: 5
Vodnice (dýmka dne Al Fakher „Žvýkačka“ za 120,-) … Z: 7, L: 6

B) Jak se nám pobylo?

Obsluha … Z: 6, L: 5
Prostředí (řešení místnosti, výzdoba, výbava, čistota) … Z: 4, L:3
Atmosféra (hudba, nálada, klid, soukromí) … Z: 4, L: 3
Lokalita (dostupnost) … Z: 7, L: 6
Výhodnost nabídky zejm. pro studenty (ceny, akce apod.) … Z: 5, L: 5

Výsledná známka: 5.21 z 10


Čajovna Sultán

Masarykova 32, Brno

středa 27. května 2015

24. Čajovnování na Majálese (Brno)

aneb vždy se může něco zvrtnout

Většinou jsou si dny podobné jako vejce vejci. Jsou plné, jako je naše umyvadélko na kolejích neustále plné nádobí. Jsou plné literatury, pedagogiky, Případů detektiva Murdocha, spánku a čaje hned po probuzení. Říkám většinou. Den, o kterém vám chci dnes vyprávět, byl neobyčejný. Byl to totiž nejdůležitější den v roce studenta. Byl to Majáles.

Majáles začal už důkladnou domácí přípravou. Nakoupit na bagety, namazat na bagety, vymyslet, jak rafinovaně ukrýt bagety do kabelky, aby se na ně při šacování u vstupu nepřišlo. Naplánovat si oběd v Everestu tak, aby člověk zůstal dlouho sytý a zároveň stihnul první kapelu. Najít správnou tramvaj a předkalit se trochu už během jízdy. Pozorovat, jak všichni ostatní zvládli podobné úkony ve svých osobitých variacích. Pak už jen vystoupit na Výstavišti. Majáles začíná!


Majálesový stánek Chajovny

To si tak chodíme po areálu a říkáme si, jaká je to škoda, že to vše za jeden den zmizí. Kolik energie a peněz muselo stát to vše vybudovat. Pak přijde rychlé bourání a přesun zas do nějakého jiného studentského města. Má vůbec šanci tenhle cirkus na sebe vydělat? Ale pak se rozhlédneme kolem a říkáme si "Jo, asi jo." Stánků víc než v Drážďanech o Vánocích a mezi nimi jeden, o kterém jsme netušili, ale který se vzápětí stal naším nejmilejším. Tuším, že na "území MENDELU" si jedna z brněnských čajoven vybudovala polní pobočku. A byla to zrovna Chajovna, podnik, který od nás získal 7.63 bodů, protože jsme zde byli velice spokojení.

Chajovna vyšla studentům vstříc s vyloženě studentskými cenami. Celé majálesové odpoledne nabízeli vodní dýmku jen za 50 Kč a kelímek mátového čaje z marocké Nany za 20,- "Sem se musíme vrátit," řekli jsme si a šli si trsnout na Jelena, jehož volání nás přivábilo až do prvních linií před hlavním pódiem. Do Chajovny jsme se vrátili hned poté. Jak říká spolužák Noro, "vykvasili jsme" na sluníčku a vychutnávali fragmenty z muziky. Vítr nám tu zprava přivál Blondýnu od Xindla X, tu zleva Polety od ATMO Music. Co víc si člověk může přát?


Vzpomínky, co jen tak nevyblednou

Den se dál příznivě vyvíjel. Viděli a slyšeli jsme Sto zvířat, Vypsanou fixu, vítězství našich nad Francií... Rybičky 48 nám do hlavy nasadily melodii Emily. Vše jsme zakončili energickou pařbou na Skyline, kterým jsme dali přednost před zamilovaným EZO Klusem, miláčkem národa, který je sice fajn, ale bylo na něm tolik lidí, že bychom z něj viděli sotva tu jeho kučeravou hlavičku.

Zuza potkala své spolužačky Lenču a Verču, kolem kterých kroužili nějací kluci, co jsme neznali. Ony je snad znaly, ale moc na ně nedbaly a uvelebily se s námi na chajovnovém sezení. Vznikly zde krásné fotky Zuzy s kamarádkami, díky kterým vzpomínky na tento den jen tak nevyblednou.











Geniální plán

Chajovna v průběhu večera zdražila vodnice na 100 Kč, ale stále to byla cena na festival více než výhodná. To už jsme ale mířili pomalu k domovu. Vymysleli jsme geniální plán, který nám měl zaručit místo k sezení v tramvaji. A sice, že se projdeme o jednu zastávku nazpět, kde nastoupíme do prázdné tramvaje, protože ten nával přijde až u Výstaviště. Zuzu, která si toho dne dávala pauzu od alkoholu, asi tolik rozproudili Chinaski a jejich "Každý ráno když si vzpomenu", že si při přebíhání v kolejišti zvrtla kotník. Ale my, co ji máme rádi, jsme si na její úrazy už dávno zvykli, takže no stress, doma to namažeme Ibalginem a zafačujeme. No fakt, máme asi nejvybavenější lékárničku z kolejí...

Mějte se krásně! Ať už pracujete, nebo zkouškujete, držíme vám palce a přejeme pevné nervy. A někdy zase čágo bélo!

Bodové hodnocení:

Prostředí... L: 6, Z: 6
Obsluha... L: 8, Z: 9
Vodní dýmky... L: 6, Z: 8
Čaj Máta Nana... L 6, Z: 8
Výsledná známka... 7,12 z 10

úterý 19. května 2015

23. Čajovna Utopia (Brno)

Čajovna v bývalém kině

Ahoj lidi! Dnes se k jádru pudla prokopeme trochu oklikou. Každý správný blogísek má být taky trochu o pocitech, ne? Musím přiznat, že je docela těžké se do těch starých čajovnových bot zase obout... A co potom je rozchodit! Ale je to tak, jak to je - už jsme dlouho nečajovnovali, a tudíž o čajovnách ani nepsali. Omluváme se. Nemá smysl rokovat o tom, zda nás víc zaměstnávala škola, nebo vysedávání po hospodách. (To první, samozřejmě!)

 

Výročí ČajovnaMy

Přitom bychom si v těchto dnech měli připomenout jedno VELKÉ VESELÉ VÝROČÍ. Zhruba před rokem, tedy v květnu 2014, jsme s našimi inspekcemi začali. Teď nás potkala pauza asi nejdelší. Ani po jejím uběhnutí vám však nemůžeme poskytnout nějakou závratnou novinku z děsně exotického prostředí. Snad se na nás nebudete zlobit za to, že naše další recenze bude opět z brněnského podniku.

Tentokrát jde o čajovnu, která by už podle názvu měla být tím ideálním místem s vymazlenou společností à la Thomas More. Čajovna, o které je řeč, se totiž jmenuje Utopia. Nachází se hned za rohem od stanoviště žlutých autobusů, které tak dobře známe z našich již nesčetných příjezdů a odjezdů.

 

Tisíc tváří Utopie

Určitě budeme působit vůči čtenářům jako hrozně nespolehliví recenzenti, ale my jsme tentokrát do Utopie nevyrazili ani tak za kritizováním, jako spíš za odpočinkem. Zuze začalo zkouškové období dříve než muselo, a to hned pěti zkouškami v zápočtovém týdnu. Aby dostala do hlavy taky něco jiného než jen ty své pedagogicko-poradenské záležitosti, vyrazili jsme o víkendu, kdy jsme oba zůstali v Brně, do Utopie.

POZOR! Ani poznámky jsme si nedělali! Takoví jsme my; prostě jsme jen leželi, kouřili vodnici, pili čaj, četli si vtipné články o českých festivalech a drbali čivaví sourozence, kteří přicupitali později. Ňaf! Je tady vůbec co k recenzování?

Tak to každopádně! Z Utopie člověku v paměti nejvíc utkví určitě prostředí, které je na podnik tohoto typu vskutku jedinečné. Prostory bývalého kina byly využity do posledního metru. V Utopii si můžete vybrat snad ze všech možných sedaček, lehátek, polštářků apod. Chcete se válet s partičkou přátel? Nebo raději box na soukromé jednání s klientem? Není problém! Recepční nahoře vás odkáže do patřičného sektoru. Jen u něj pak nezapomeňte při odchodu zaplatit ;-)

 

Francisovky a dýmka dne

Lukyho zaujala knihovnička s jeho oblíbenými francisovkami - detektivními příběhy z dostihového prostředí. Dalšími lahůdkami byly akvárko, piano a v neposlední řadě sochy na toaletách. (To je mimochodem docela úlet. Kouká na mě, když čůrám, nebo nekouká?) K pití jsme ochutnali jarní bylinnou směs, takový čaj-nečaj, a Zuza ještě nějaký studený čajový drink. Cena byla úměrná kvalitě i množství.

Výběr vodnice jsme nechali na osudu a dali si dýmku dne. Osud k nám byl naštěstí  milostivý, neboť byla vážně dobrá, myslím, že příchuť malinová. Kouřila dlouho, navíc jsme byli neustále zásobováni čerstvými žhnoucími uhlíky. Tím si personál taky trochu napravil svou reputaci poté, co se jim podařilo nás dobrých 15 minut po našem příchodu úspěšně ignorovat. Ale což, asi jsme si vybrali méně exponovaná lehátka.

 

Hodnocení

Jak již bylo naznačeno výše, naše bodové hodnocení nemáme v případě Utopie o co opřít. Lepší než cucat si něco z prstu bude udělat to tentokrát slovně. Utopia je zajímavá čajovna s kvalitními službami, srovnatelnými s jejím sesterským podnikem v Brně - Veselou čajovnou.

Utopia se prezentuje jako "herní" čajovna (v jednom ze sálů můžete dokonce hrát billiard). Čepujou zde i pivo, což není obvyklé, ale není to ani na škodu, vzhledem k charakteru podniku. My bychom Utopii označili za "zážitkovou" čajovnu. Je skutečné zážitek ji vůbec navštívit a mít tu možnost objevovat všechna zákoutí onoho utopického labyrintu. Utopia je takové ideální "kudy z nudy" - tip na vydařené odpoledne, potažmo večer. Luky dává Utopii celkem 7 bodů jako neortodoxní porotce Slávek Boura v Doremi a Zuza 8 za vodnici, 7 za čaj, 9 za prostředí, 7 za akce. Celkem to máme pěkných 7.5 bodů z 10 pro Utopii. Gratujuleme!

 

Čajovna Utopia

Divadelní 3, Brno

úterý 31. března 2015

22. Čajovna Nefertiti (Brno)

Orientální večer u královny

Pokud si to už člověk nepamatuje z hodin dějepisu, teta Wikipedie napoví, že Nefertiti byla staroegyptská královna, manželka faraona Achnatona. Jméno Nefertiti bylo díky královniným jemným rysům a půvabnému obličeji synonymem krásy. V Brně narazíte taky na jednu Nefertiti. Jedná se o čajovnu v centru, přímo na náměstí Svobody – v Domě pánů z Lipé, naproti famóznímu orloji. Prostě Brno jako FAKT Brno, to nejbrnovatější. Je brněnská Nefertiti krásná jako její jmenovkyně z Egypta? To jsme se vydali zjistit v úterý 17. března kolem šesté podvečerní.


Záchody v zemi vzdálené

Vizitka Nefertiti moudře praví: „Zátiší uprostřed metropole, kde s váš čaj i kávu vychutnáte v příjemné orientální atmosféře.“ Nejen čajem a kávou živ je člověk. V Nefertiti se vyplatí nepohrdnout ani vodní dýmkou, protože je opravdu umějí. Co se týče orientální atmosféry, ani v tomto bodě vizitka nelhala. Ačkoliv sídlí v renesančním domě, svůj východní ráz si drží a nesnaží se přizpůsobit středoevropskému zákazníkovi. Hudba byla cizí, ale stravitelná.

Prostory byly řešeny chytře pomocí soustavy paravánů a nástěnných zrcadel. Měli jsme soukromí tak akorát a necítili jsme se stísněně. Tomu napomohlo i to, že Nefertiti sídlí jako jedna z mála čajoven v patře. Je to přímo ideální pro výletníky; člověk si sice zaleze do křesílka, přitom však neztrácí kontakt s děním ve městě a má výhled na centrum. Jediné minus jsou toalety, které jsou od samotné čajovny vzdáleny přes celé patro. Dům pánů z Lipé asi nedovoluje jiné řešení. Na druhou stranu se hledání WC proměňuje v docela zábavnou bojovku, zahrnující prohlídku objektu :-)

Kouřový čaj v kouřové čajovně

Zvláštní na Nefertiti je, že vedle vodních dýmek si zde můžete zapálit i obyčejné cigarety. Aspoň tak to dělali kluci u vedlejšího stolu a nikdo proti tomu neřekl ani B. Hodně lidí sem chodí s počítači a připojují se na wifi. Přitom si dávají dýmkové menu: vodní dýmku + čaj Šaj Bil Nana. Je to náš známý Šehí, další variace na směs černého čaje a marocké máty. Všimněte si, že jde pravděpodobně o nejnabízenější čaj v rámci dýmkových menu. My jsme nezůstali pozadu a tabák do dýmky jsme si vybrali značky Al-Waha Gold, příchuť modrý meloun.

Obsluha se nám zprvu moc nezdála. Mysleli jsme, že jsme narazili na dalšího „bleska“, ale musíme se pánovi omluvit, staral se o nás vážně vzorně a chytře nám nosil objednané čaje v rozumném pořadí, abychom nebyli dlouho na suchu. Vedla Šaj Bil Nana si Luky dal ještě konvičku Dátá čaje Masala a Zuza konvičku Lapsang Souchong. Masalu znáte, to je kořeněný slazený čaj s mlékem. Lapsang zvaný „kouřový“ získává svou specifickou vůni uzením nad borovicovým dřevem. Se všemi objednanými nápoji jsme byli spokojení.

K obědu indické jídlo v Everestu, večer čajovnování v Nefertiti a naše orientální dobrodružství jsme zakončili rychlo-večeří v kebabárně na Veveří, kde jsme si dali zapečený kozí sýr v housce. Zajímavý to den. Už jich nezvládáme tolik jako dřív; tohle byla v podstatě jediná návštěva čajovny za březen, ale zatím se končit nechystáme. Stále nám totiž ještě zbývá mnoho zajímavých míst k objevování.
L + Z = <3



Bodové hodnocení:


A) Jak nám chutnalo?
Dátá čaj Masala (konvička za 66 Kč) ... L: 8
Lapsang Soucholong (konvička za 56 Kč) ... Z: 8, L: 7
Šaj Bil Nana (konvička v menu s dýmkou za 153 Kč)  ... Z: 9, L: 7
Al-Waha Gold, modrý meloun (menu s čajem za 153 Kč) ... Z: 9, L: 6.5
B) Jak se nám pobylo?
Obsluha ... Z: 7, L: 7
Prostředí (řešení místnosti, výzdoba, výbava, čistota) ... Z: 9, L: 9
Atmosféra (hudba, nálada, klid, soukromí) ... Z: 7, L: 7
Lokalita (dostupnost) ... Z: 9, L: 7.5
Výhodnost nabídky zejm. pro studenty (ceny, akce apod.) ... Z: 6, L: 6
C) Výsledná známka ... 6.76 z 10


Čajovna Nefertiti

náměstí Svobody 17, Brno

neděle 15. února 2015

21. Čajovna Za Zrcadlem (Brno)


Na Valentýna do podzemí i do čajovny

„Přestože brněnské hostince, krčmy, kavárny i čajovny byly také často středem kritiky mravokárců a strážců pořádku, ve většině případů byla hostinská živnost velmi vážená a společensky potřebná“ (Podzemní labyrint Brno).

Sláva-nazdar-výčepu! Před začátkem nového semestru jsme se šťastně navrátili do Brna a sobotu, která byla shodou okolností valentýnská, jsme využili k prozkoumání jednak brněnského podzemí (kostnice pod Sv. Jakubem a Labyrint) a jednak „herní“ čajovny Za Zrcadlem na Konečného náměstí. Snad nebudeme pokládáni za příliš upjaté mravokárce, když řekneme, že se nám Za Zrcadlem zpočátku moc nelíbilo.

 

Chňapni čuníka!

Jak napovídá název, je výzdoba čajovny Za Zrcadlem inspirována estetikou díla Lewise Carolla (Alenčina dobrodružství v říši divů, Za zrcadlem a co tam Alenka našla). O co jde? Kresby steampunkově vyzbrojených králíků, myší, dravců apod. A samozřejmě symbolika karet. Karty souvisí rovněž s herním charakterem čajovny. Je zde k zapůjčení nepřeberné množství společenských her. Když jsme vešli do největší místnosti, téměř u každého stolku seděla skupinka hráčů. Místo hudby je tak Za Zrcadlem slyšet hlavně vášnivé diskuze o pravidlech nejen Osadníků z Katanu.

Posadili jsme se ke stolku v rohu, Zuza se pořád nemohla uvelebit a uvolnit, vadila jí otevřenost prostoru a nedostatek soukromí. Lukymu pro změnu nevyhovovalo tamější žluté osvětlení. Bylo nám jasné, že tahle čajovna je zkrátka jiná. Objednali jsme si a zkusili si z nabitých poliček vybrat také nějakou hru, která by nás zaujala, abychom pochytili něco z herního ducha podniku. Vsadili jsme na Hodinu duchů a Chňapni čuníka, ale záhy jsme to vzdali. Pít čaj, kouřit vodnici, přikusovat tousty a do toho chňapat čuníka se zkrátka na malém stolečku nedá.

 

Toustová inspirace

Za Zrcadlem jsme na pití ochutnali Rooibos (k doslazení bílý cukr nebo med) a zelený čaj z Vietnamu, který Lukymu názvem až moc připomínal jeho bakalářku – Vietnam Che Thai Nguyen (podle lístku „Král džungle). Ke kouření jsme si vybrali příchuť Speed (limetka a citron) od značky Al Fakher ze Spojených arabských emirátů. Čajovna nabízí ještě značky El Nakhla (Egypt), Romman (Jordánsko) a Medité (ČR). Cena se nám za všechny zdála poněkud vyšší (ve všední dny do 16 hod jsou vodnice o 15 Kč levnější), a tak jsme si alespoň vybrali něco nového. Vodnice byla dobře připravená, nepálila se, vydržela být dlouho aktivní a podle stránek podnik nabízí uhlíky a náústky navíc. Tuto možnost jsme nevyužili.

Nejchutnější, co jsme jsme si Za Zrcadlem dali, byly tousty Caprese. Jsou vhodné i pro vegetariány, neboť obsahují jen mozzarellu, bazalkové pesto a sušená rajčata. Dva kusy za 45 Kč nás dokázaly příjemně zasytit a inspirovaly naše chuťové buňky k tomu, co si uvaříme v týdnu na koleji. Chválíme také obsluhu, často byla rychlejší než my v našem výběru.

 

Síla večera v detailech

Přes počáteční rozpaky jsme z čajovny odcházeli nakonec spokojení. Viděli jsme zde spoustu zajímavých detailů, jako jsou sádrové ruce, pisoár s webkamerou, slečna s bílou mikinou HUNTER a černým šátkem, která to vychytala, zvídavý štěně-pes... Podepsali jsme petici za kouření vodních dýmek v čajovnách, rozhodli se navštívit obchod Planeta her a venku v trafice na Konečňáku si koupili stáčený vínko a bravíčko. Vypadá to na příjemný večer.
Tak brzy zase nasčuchanou!

Bodové hodnocení:

A) Jak nám chutnalo?

  • Vodní dýmka Al Fakher Speed (limetka+citrón) za 144,- … Z: 8, L: 6
  • Rooibos konvička za 55,- … Z: 8, L: 5
  • Zelený čaj Vietnam Che Thai Nguyen konvička za 50,- … L: 6
  • Tousty Caprese 2 ks za 45... Z: 8, L: 6.5

 B) Jak se nám pobylo?

  • Obsluha … Z: 8, L: 6
  • Prostředí (řešení místností, výbava, výzdoba, čistota) … Z: 6, L: 5
  • Atmosféra (hudba, nálada, klid, soukromí) … Z: 5, L: 3.5
  • Lokalita (dostupnost)… Z: 8, L: 7
  • Výhodnost nabídky zejm. pro studenty (ceny, akce apod.)… Z: 5, L: 4

Výsledná známka:

  • 6.18 z 10

Čajovna Za Zrcadlem

Jiráskova 55, Brno

neděle 11. ledna 2015

Hodnocení roku 2014

A vítězem se stává...

Novoroční bilancování se nevyhne ani našemu čajovnovému blogu. Nutno říci, že jsme se na závěrečné shrnutí a vyhodnocení těšili už dlouho dopředu a sami jsme byli zvědaví, jak to celé dopadne.

Nejprve trocha té statistiky (zvědavější mohou přeskočit rovnou na konec). Blog ČajovnaMy jsme začali dělat na začátku května minulého roku, abychom se odreagovali před toho času nadcházejícími bakalářskými státnicemi. V období od 7. května do 11. prosince 2014 jsme navštívili 18 různých vnitroprostorových čajoven a 2 venkovní. Naše frekvence vychází přibližně na 1 čajovnu za 11 dní. Co myslíte? Je to moc, nebo málo? Chtěli byste si to taky vyzkoušet? Že byste zvládli víc? Dodejme, že jsme navštívili shodně po 6 čajovnách v Praze i v Brně. Ve všech ostatních (12) městech jsme se pokaždé zastavili jen jednou.

Jaké byly nejlepší čajovny roku 2014?

Dobrá - Andělská - Veselá. Takové přívlastky si do názvu vetkly čajovny, které jsme ohodnotili jako nejlepší. A není to náhoda. Čajovny a jejich kolektivy mohou být na svá přízviska pyšné. Objevovaly se i další nápadité názvy jako "U Dvou šálků" či "Pod Stromem čajovým". Některá jména - Hóra, Inaris, Emtea - zněla jako tajemná zaříkávadla. Dostali jsme se do vcelku bizarní situace, když jednou jsme zavítali do čajovny "U Spícího draka" a podruhé u "Probuzeného slona". Nic to však nemění na tom, že ideální čajovna by - alespoň co do jména - byla směsicí vlastností "dobrá", "andělská" a "veselá".

Komu se nepoštěstilo?

Pohled na spodní příčky tabulky ukáže smutnou skutečnost, že mnohdy snaha o originalitu či alternativu nevede k nejlepším výsledkům. Úplně nejhůře jsme ohodnotili řevnickou čajovnu Cherubín, ačkoliv nás velmi pobavila svým propojením s domácí mini-zoo. Zoo čajovna s andělským názvem je plná lásky k lidem i zvířatům a zaslouží si jistě vaši pozornost, i když od nás získala tak málo bodů. Další čajovny, které nepřešplhaly hranici 7 bodů (např. Zlatá růže, U Dvou šálků) mají v našich očích dost co zlepšovat. Hodilo by se zapracovat na vřelejším přístupu k zákazníkům, kvantitě a kvalitě nabízených produktů a pečlivosti při jejich přípravě.

Co do nového roku?

Milí kamarádi, přejeme vám do nového roku spoustu dobrých čajů a silných dýmek! Nezapomeňte, že leden není jen jakousi kocovinou po 2014, ale zbrusu novým časem. Čím dříve jej začnete zaplňovat novými zážitky a splněnými úkoly, tím lepší a rozjetější ten váš nový rok bude. 

Rádi bychom v našem čajovnovém putování pokračovali. Prožíváme teď první zkouškové období na MUNI, ale čas si na to rádi najdeme. Statistika nám napověděla, že jedna čajovna týdně je pro nás nereálná, ale pokud se naše frekvence ustálí zhruba na jedné recenzi za dva týdny, budeme spokojeni.

Zachovejte nám i nadále přátelskou přízeň. Zatím se nebudeme hnát do nějakého zprofesionalizování. Je to NÁŠ blog, je čistě subjektivní a děláme ho jen proto, že nás baví. Usmíváme se a máváme na všechny naše kamarády, kteří nás pravidelně čtou. "Ahóóój, lidi!"
Vaši Zuza & Luky


Jo a tady je to hodnocení! :-) Tři nejlepší čajovny (a naší nejoblíbenější, lovosickou) si můžete rovnou rozkliknout a připomenout prostřednictvím jejich recenzí. Zbytek článků naleznete v historii blogu; pomůže vám časová osa vpravo nahoře => => =>

Žebříček navštívených a obodovaných čajoven v roce 2014 (od nejlepší):

  1. Dobrá čajovna (Plzeň): 9.4
  2. Andělská čajovna (Praha): 8.86
  3. Veselá čajovna (Brno): 8.22
  4. Čajovna U Spícího draka (ÚnL): 7.75
  5. Čajovna Probuzený slon (Brno): 7.68
  6. Chajovna (Brno): 7.63
  7. Čajovna Hóra (Litoměřice): 7.33
  8. Emtea: bílá kavárna & čajovna (Liberec): 7.13
  9. Dobrá čajovna (Kutná Hora): 7.1
  10. Čajovna Na Cestě (Praha): 7
  11. Čajovna Pod Stromem čajovým (Praha): 6.875
  12. Růžová čajovna (Praha): 6.31
  13. Čajovna Inaris (Brno): 6.27
  14. Čajovna Zlatá růže (Brno): 6.07
  15. Čajovna Šamanka (Praha): 5.86
  16. Čajovna U Dvou šálků (Praha): 5.7
  17. Čajovna Cherubín (Řevnice): 5.63

 Nezařazeno do žebříčku: