ČajovnaMy z Holandska
„Ámstrdám… z oblaků už se blíží… Ámstrdám
… pár bílejch vran… Ouoúú…“ Poslouchat Ilonku Csákovou vždy, když balíme a stěhujeme se, patří k tradicím, co se Zuzou dodržujeme. Konec června, kdy jsme opouštěli brněnské koleje, nebyl výjimkou. Touha navštívit hlavní město Nizozemí se však v našich srdcích zrodila již dříve. Dobře, nebudu to zastírat; bylo to v zimě, po zhlédnutí filmu Hvězdy nám nepřály. Jsme holt citlivky. Domluvili jsme se předběžně, že letos v létě vynecháme festival Rock for People a místo toho si dáme Amsterdam. Do poslední chvíle jsem nevěřil, že se nám plán podaří zrealizovat. Pak se ale den odjezdu přiblížil a mně došlo, že je to pravda. Jedeme do Amstru!
Datum odjezdu jsme zvolili – jako nenapravitelní romantici – na den našeho šestého výročí. Celou cestu jsme si zařizovali sami. Od jízdenek Student Agency, přes ubytování v campu Vliegenbos, až po výměnu financí a zapůjčení turistických průvodců v knihovnách. Zřejmě bychom za stejnou cenu pořídili 2–3 hotové eurovíkendy na Slevomatu, nebo celý posezónní týden u moře, ale to nám nevadilo. Jsme na sebe pyšní, že jsme to zvládli sami zorganizovat. A zkušenosti s rezervačním systémem v holandštině člověk jen tak někde nenabyde. Jízda autobusem byla náročná. Lukymu neubíhala cesta tam, Zuze zase ta zpátky. Zorientovat se hned po příjezdu v systému veřejné dopravy, sehnat jízdenky a najít na Station Centraal autobus do campu bylo docela stresující. Ale jakmile jsme dostali cedulku a plac na stan, napětí opadlo. Pomohla tomu vytoužená sprcha.
Dva různé dny v Amsterdamu
Druhý den jsme zasvětili obdivování všech nejdůležitějších památek. Jen Dům Anny Frankové jsme vyměnili za Dům Rembrandta. Stihli jsme toho neskutečně moc a památkový den jsme zakončili komentovanou projížďkou na člunu po amsterdamských kanálech. Třetí den jsme se pro změnu věnovali relaxaci a poznávání obyčejného života. Prošli jsme si největší trh na Albert Cuypstraat, krmili jsme kachny ve Vondelparku, v bufetu nakrmili sebe typickými brodje (kulaté housky), a ještě než jsme se opili v rockovém klubu Waterhole, našli jsme Bakkerswinkel, čajovnu v jižní části města poblíž Muzejní pláně.
Rodinná, "baby friendly" čajovna
Příjemná obsluha? A jak! Amsterdamští jsou většinou milí lidé, ale usměvavější slečnu než v
Bakkerswinkel jsme snad nepotkali. Kvalitní výrobky? No to je kapitola sama pro sebe. A na čem že jsme si v Bakkerswinkel pochutnali my?
Nejprve pití – Zuza si dala domácí zázvorový čaj s citrusy za 2.50 a Luky konvičku Bio Hari čaje „Inner Connection“ („Vnitřní Propojení“) s rooibosem a tymiánem za 3 eura. Chuťově vyvážené, akurátní množství – při přípravě nápojů promluvily zkušenost a láska. Božský zázrak se konal, až když nám na stůl přinesly dezerty: malinový cheesecake a čokoládový dort. K popsaní jejich chutí ještě nebyly vynalezeny náležité přívlastky. A nedostali jsme ani žádné malé ždibíčky. Naopak, skoro jsme to nemohli dojíst. I když Bakkerswinkel nebyla typická čajovna, odcházeli jsme nadmíru spokojení. Smutné je jen to, že sem se jen tak nevrátíme, abychom si gastronomický zážitek zopakovali.
Energie amsterdamského života po západu slunce
Amsterdamský Bakkerswinkel je zařízení poněkud jiné kategorie, než jsou čajovny, které na našem blogu obvykle hodnotíme. Proto ji nebudeme bodovat a srovnávat její skoré s ostatními. Vězte, že kdybychom mohli, dali bychom za nápoje, dezerty, atmosféru, výzdobu, obsluhu a všechno ostatní nekonečno bodů. Po návštěvě Bakkerswinkel jsme se navečeřeli v Čínské čtvrti a nechali se unášet neuvěřitelnou energií amsterdamského života po západu slunce. Nazítří nás čekal už jen odjezd domů, který jsme i přes sérii bouřek na území Německa zvládli a nechali svá bezvládná těla vyložit na terminálu Praha-Florenc. Vyčerpaní, ale šťastní a plní zážitků.Bakkerswinkel
Roelof Hartstraat 68
http://www.debakkerswinkel.com/amsterdam-zuid
http://www.debakkerswinkel.com/amsterdam-zuid
Žádné komentáře:
Okomentovat