pátek 28. srpna 2015

27. Ametystová čajovna (Kralupy nad Vltavou)

Propršený výlet na rychlíkové trase

Nedá se ani spočítat, kolikrát jsme vlakem projeli (a kolikrát asi ještě projedeme) kolem Ametystové čajovny v Kralupech nad Vltavou. Kdo jako my jezdí vlakem pravidelně na lince Děčín–Praha, ten výhled na ni dobře zná. Výrazná žlutozelená budova čtvercového půdorysu u kruhového objezdu těsně před kralupským nádražím. Navštívit ji patřilo k našim dávným plánům. V pondělí 17. srpna 2015 se nám to konečně podařilo, a i když to byl den pěkně propršený, náš výlet do Kralup jsme si užili.



(Ne)vinná jízda

Zážitkové odpoledne začalo vlastně už doma. Luky si v lovosické vinotéce naproti Bille vyzvedl knihu objednanou z on-line antikvariátu, a aby toho nebylo málo (a abychom prohřáli kosti), koupil na cestu litr rulandy. Její chuť Zuza z fleku vyhodnotila jako nedostačující, takže jsme na nádraží dokoupili 7up a kelímek z automatu na ředění. Není nad pravé české vinaře!

Rulanda cestou padla, nálada tedy byla při příjezdu do cílové destinace více než čajovnová. Nezkazilo nám ji ani nevábné okolí kralupského nádraží, pošpiněné navíc neustávajícím mrholením. Ale ruku na srdce, pistolníku... Jaké město má dnes hezké nádraží a přilehlé okolí? Nemáme tedy Kralupským co vyčítat. Cestu do čajky jsme našli hravě. Pro ty, co půjdou v našich stopách: průchodem a doprava.

Dvě patra kralupského pábení

Byli jsme zpočátku trochu zklamaní, že Ametystová čajovna je podnik nekuřácký. Žádná vodní dýmka se tedy dnes nekoná! Čajovna je to dvoupatrová, prostorově zajímavě řešená. Horní patro je plné stolečků s různými počty židliček, aby si každá skupina návštěvníků mohla vybrat. Usadili jsme se pod okno, za kterým do plechové střechy bubnoval déšť. V knihovničce na parapetu se skvěli skvělí Pábitelé Bohumila Hrabala, a to vydání ze 60. let. – jedna z nejzásadnějších knih české literatury 20. století.

Dolní patro, vlastně přízemí, kde se nachází bar, od kterého obsluha vychází nahoru, mělo i obchůdek s čajovnickými potřebami a cetkami všeho druhu. Při odchodu jsme nahlédnutí neodolali. Luky bohužel nesehnal přívěšek ve tvaru dračího zubu („Chtěl jsem ten, jako má Fin Shepherd v Žralokonádu.“), ale Zuza si odnesla pěkný náramek z mušlí.

Černý Gunpowder a pekelná masala


Černý čaj je jedním ze Zuzančiných nejoblíbenějších nápojů. Ráno bez něj nedá ani ránu. Co však dělá pravý černý čaj černým? Jak nám prozradilo menu Ametystové čajovny, je to fermentace lehce nadrcených zelených lístků, které díky tomu získají pověstnou měděnou barvu a specifickou chuť. Zuza si v Kralupech dala Gunpowder Black z Číny, jehož lístky jsou podobně jako u zeleného brášky srolovány do kuliček.

Luky měl už od rána chuť na masalu. „Sladký, voňavý a chuťově nezapomenutelný nápoj pocházející z Indie – černý čaj, indická směs koření: zázvor, skořice, bílý pepř, kardamon, hřebíček, mléko, cukr.“ V Ametystové čajovně zvolil pekelnou verzi Masala Infernalis s panákem nefalšovaného českého tuzemáku. Luky kořalku nepije, jenom RUM! Prohřívání kostí pokračovalo…


Dvě pizzy v Roudnici

Cestou zpátky jsme se zastavili v Roudnici nad Labem, v nové pizzerii Legenda, kde Luky nedávno hrál se Šavlozubými ponožkami. Tolik Zuze básnil o jejich římské pizze zvané Pinsa, že ji musela ochutnat. V prázdninovém výletování a čajovnování neustáváme, příště vám přineseme zprávu o tom, jestli je Dobrá čajovna v Karlových Varech hodna svého jména. A teď už číselné hodnocení…

Bodové hodnocení:

A) Jak nám chutnalo?
Gunpowder Black (0,5 l za 45,-) ... Z: 7
Masala Infernalis (0,5 l za 105,-) ... L: 6.5
B) Jak se nám pobylo?
Obsluha … Z: 5, L: 6
Prostředí (řešení místnosti, výzdoba, výbava, čistota) … Z: 6, L: 5.5
Atmosféra (hudba, nálada, klid, soukromí) … Z :4 , L: 4
Lokalita (dostupnost) … Z: 6 , L: 4.5
Výhodnost nabídky zejm. pro studenty (ceny, akce apod.) … Z: 4, L: 4
Výsledná známka: 5,21


Ametystová čajovna

Podřipská 1153, Kralupy nad Vltavou
www.ametystova-cajovna.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat