Místo staročeské vodnice
Krásné
babí léto, naši milí čtenáři! Dnes se vrátíme o pár týdnů až staletí zpět v čase
a podíváme se na jednu staročeskou čajovnu, kterou jsme navštívili v průběhu
bohužel již uplynulého srpna. Byl to velice parný den a ochladit nás nedokázala
ani exkurze do kutnohorského stříbrného dolu. Museli jsme vyhledat pomoc profesionálních
čajomilců…
Další
z Dobrých čajoven, jichž je po republice celá síť, jsme si vyhlédli už
cestou na Barborku, ale váhali jsme, jestli nám na její návštěvu vůbec zbude
čas, neboť Kutná Hora je město, kterým bychom se mohli toulat hodiny. Nakonec
naše zvědavost přeci jen zvítězila. Neváhali jsme a rovnou jsme se vydali obsadit
salónek ve sklepení, odkud vanul příjemný chládek. Kromě jednoho dobře
maskovaného leguána bylo podzemí prázdné. Plaza, jehož jméno jsme bohužel
zapomněli, jsme objevili, až když ho přišla obsluha nakrmit, ale naštěstí naši
přítomnost mlčky toleroval. Objednali jsme si nejprve nápoje. Zuza osvěžující
Machito a Luky šlehaný Puer, specialitu čajovny s názvem Kutnohorský
havíř. Jeho podávání provázel rituál našlehání, při kterém zaznělo i tradiční „Zdařbůh!“
Obsluha nás taktně upozornila, že pokud přijde větší skupina lidí, budeme jim muset
velkorysé sultánské ležení přenechat, protože je určené právě pro pokuřování
vodních dýmek v partách. Nevadilo nám to. Nikdo už nepřišel.
Nabídka v prazvláštním prajazyce
Později
jsme si objednali také pity – Kedar a se sýrem. Zatímco jsme čekali na jídlo, prohlíželi
jsme si výpravně pojatý nápojový a jídelní lístek, záměrně psaný „moderní
staročeštinou“, což je jakýsi jazykový patvar, v němž se autor zpřeházením
slovosledu a nahodilým vkládáním archaismů do nevhodných kontextů snaží navodit
zdání neobvyklosti, zvláštnosti a slavnostnosti s důrazem na
historizující vyznění textu. Tato vtipná a relativně neškodná záliba v jazykových
úletech je vlastní více podnikům v Kutné Hoře a je i pochopitelná – město se
zkrátka snaží turistům prodat svůj středověký charakter. Každopádně čtenář
takových menu má vždy o zábavu postaráno. Posuďte sami: „Kouřiti vodní dýmku
však do osmnácti let zapovězeno jest! (…) Přimíšení ingrediencí nekorektních se
co nejpřísněji zapovídá! (…) Lépe býti překouřený, než-li nedokouřený.“
Jediná moucha: zhořklý salát
Nicméně,
i přes to – nebo možná právě proto – jsme litovali, že vodní dýmku v Kutné
Hoře onen den nestihneme. Pity nás příjemně zasytili, ale konzumace zejména
zeleninové oblohy byla bez příborů docela dobrodružství. Upozornili jsme
obsluhu Dobré čajovony na zhořklý salát. Čestně se nám omluvili. Později vyšlo
najevo, že špatná je celá várka a že si to dodavatel asi pěkně schytá. Jako
sladkou tečku jsme si dali ještě zmrzlinu posypanou matchou a na cestu jsme u
kasy dostali dva čajové bonbóny. Celkově byla návštěva Dobré čajovny v Kutné
Hoře uspokojující. Drobné nedostatky brání podniku dosáhnout na prvotřídní úroveň,
ale Kutná Hora se za svou staročeskou čajovnu rozhodně stydět
nemusí.
Bodové hodnocení:
A) Jak nám chutnalo?
Machito…
Z: 9
Kutnohorský
havíř… L: 5
Pita
Kedar… Z: 8
Pita
se sýrem… L:6
„Čajová“
zmrzlina posypaná Matchou… Z: 6, L: 7
B) Jak se nám pobylo?
Prostředí…
Z: 8, L: 7
Obsluha…
Z: 8, L: 7
C) Výsledná známka: 7.1 z 10
Dobrá čajovna Kutná Hora
Havlíčkovo náměstí 84
Žádné komentáře:
Okomentovat